Věra Jičínská
16/04/23–10/09/23

Kurátorka: Martina Pachmanová | Prostor

Výstava Věry Jičínské přibližuje stěžejní aspekty tvorby této neprávem opomíjené osobnosti českého moderního umění. Na základě výběru obrazů, pastelů, kreseb, grafik, ale i málo známých fotografií, vykresluje vývoj autorčina díla v meziválečném období, kdy studovala, pracovala či vystavovala v Brně, Mnichově, Praze, Paříži, Bretani, Pětikostelí nebo Dobrušce. Připomíná ale také její práci na poli užitého umění, jemuž se věnovala po druhé světové válce.

Jičínská naplňovala řadu atributů moderní ženy: vzepřela se otcovské autoritě, když odešla studovat a pracovat do světa; budovala si finanční nezávislost, kouřila, cestovala, krátkými vlasy demonstrovala svobodu a nezávislost. Byla flanérkou moderního velkoměsta a svou pozorovatelskou vášeň ve 30. letech završila novinovými a časopiseckými články i extenzivní fotografickou dokumentací okolního světa. Podobně jako její generační souputnice byla však rodinou, společností i kritikou opakovaně upomínána, že životní role ženy souvisí v první řadě s mateřstvím a že právě s ním je spojena také legitimizace ženského umění. Tomuto předsudečnému názoru vzdorovala tvrdošíjným studiem a metamorfováním kubismu, purismu a neoklasicismu, hledáním témat, která do té doby představovala mužskou doménu (včetně senzuální malby ženských aktů), dále výpravami za „exotikou“, expresivním gestem či abstrahováním viděné skutečnosti. V neposlední řadě také odvážným rozhodnutím vydat se ve svých 50 letech na neprozkoumanou cestu designérky.

 

Pohled do výstavy

Pohled do sekce Slepá skrvna: ženské umění mezi válkami

Zleva: Věra Jičínská, PAŘÍŽSKÉ STŘECHY (1923–1924); POHLED Z MÉHO ATELIÉRU (1925) Uprostřed: EIFFELOVKA (1927); POHLED Z MÉHO PAŘÍŽSKÉHO ATELIÉRU (1927) Vpravo: Z EDINBURGHU (1926); LONDÝN (1926)

Pohled do sekce časových a místopisných milníků

Zleva: Věra Jičínská, PÉCS (1926) Uprostřed: ZMIZELÝ KOUT NA MORÁNI (1932–1934); SKLENÁŘKA V TRÓJI (1931); POD SLOVANY (1934); SKLENÁŘKA V TRÓJI (1934) Vpravo: DOBRUŠKA (1942); CESTOU Z DOBRUŠKY K OPOČNU (1933); LOUKA | VEČER NA LOUCE (1932)

Detail sekce Slepá skrvna: ženské umění mezi válkami

Pohled do výstavy

Věra Jičínská na terase (1934)

Výběr z členských průkazek Věry Jičínské

Pohled do výstavy

Věra Jičínská, KOMPOZICE S PĚTI ŽENSKÝMI AKTY (1924–1925)

Pohled do výstavy

Zleva: Věra Jičínská, STOJÍCÍ ŽENSKÝ AKT (1926) Uprostřed: LYDIA WISIAKOVÁ (1929) Vpravo: ŽENSKÝ AKT V ZRCADLE (1929)

Zleva: Věra Jičínská, AKT DANY (1953) Uprostřed: DANA MALUJE (1958) Vpravo: DANA GÖRNEROVÁ, AUTOPORTRÉT V AKTU (1958)

Pohled do výstavy

Marta Jirásková, PORTRÉT VĚRY JIČÍNSKÉ (1924)

Pohled do výstavy

Zleva: Věra Jičínská, PORTRÉT MULATKY (1928) Uprostřed: ČERNOŠKA S DÍTĚTEM (1928) Vpravo: MULATKA (1927)

Pohled do sekce Modernita a exotika

Zleva: Dřevěná vyřezávaná maska; Kolorovaná maska/relikviář s figurálním podstavcem (Afrika, nedatováno); pohlednice s motivy mexických masek ze sbírky Věry Jičínské

Pohled do výstavy

Zleva: Věra Jičínská, TANEČNICE V NÁRODNÍM KROJI (1926); PORTRÉT TANEČNICE LYDIE WISIAK I. (1926); PORTRÉT TANEČNICE LYDIE WISIAK (1930); LYDIA WISIAK – PORTRÉT (1927–1927)

Detail díla: Věra Jičínská, PORTRÉT TANEČNICE LYDIE WISIAK (1930)

Věra Jičínská, UDAY SHAN-KAR (Tanec zaklínače hadů II), (1932)

Pohled do výstavy

Detail sekce Fotoamatérka

Zleva: Věra Jičínská, LOĎKY (1937); LOĎKY (PRAHA), (1937); PRAHA (PRVNÍ PRÁCE NÁSTAVBY DOMU U RIEGROVÝCH SADŮ), (1937)

Pohled do sekce Designérka: mezi volným a užitým uměním

Věra Jičínská, nedatované talíře, vázy a nádobky

Pohled do sekce Designérka

Zleva: Věra Jičínská, ODRAZ (1936); STVOŘENÍ SVĚTA (1935); ŽLUTÝ INTERIÉR (1936)

Pohled do výstavy

Zleva: Věra Jičínská, OKNA V BLOKU (1936); MIKULÁŠSKÝ TRH (1935) Uprostřed: SCHODY (1936); MLHA (1934) Vpravo: MENHIRY (1936)

Zleva: Věra Jičínská, ŽURNALISTKA (1932) Vpravo: Výběr novinářské práce Věry Jičínské, naskenované časopisecké a novinové články

Detail sekce Žurnalistka